Od listopadu 2024 je členem týmu EBEAM student prvního ročníku doktorského studia na Fakultě materiálově-technologické VŠB-TUO Ondřej Sakreida. Přestože výzkum v rámci projektu musí skloubit se studijními povinnosti, nabídku na spolupráci od držitele ERA Chairs projektu EBEAM Marka Rümmeliho přijal velmi rád. Jaká jsou jeho očekávání a na jaké úkoly se zaměří, prozradil v rozhovoru.
Kudy vedla vaše cesta k vědě?
K výzkumu a vývoji jsem se dostal už na Masarykově střední škole zemědělské a přírodovědné v Opavě, kde jsme byli poměrně propojeni s průmyslem. Výzkum a objevování nových věcí mě už tehdy hodně chytlo. Na vysokou školu jsem se přihlásil na Fakultu materiálově-technologickou VŠB-Technické univerzity Ostrava, kde jsem v bakalářské i navazujícím magisterském studiu absolvoval obor Nanotechnologie. Ve své bakalářské práci, na níž jsem spolupracoval s firmou TEVA, jsem se zaměřil na vývoj léčiv. V diplomové práci jsem se ve spolupráci s francouzskými kolegy snažil rozvíjet nový materiál, a sice měď modifikovanou grafenem pro letecký průmysl. Tehdy to bylo mé první bližší seznámení se s nobelovským materiálem grafenem. Nyní pokračuji na téže fakultě v doktorském studiu.
Jak jste se dostal ke spolupráci s profesorem Markem Rümmelim v rámci jeho projektu EBEAM?
Bylo to na doporučení ze strany ředitelky Centra nanotechnologií Gražyny Simha Martynkové. Následně jsme se s panem profesorem sešli a on mi navrhl spolupráci.
Čím vás tato nabídka zaujala?
Technologie, na níž je projekt EBEAM postaven, by podle mě skutečně mohla změnit společnost od základů. Jako nanotechnolog jsem viděl hromadu metod pro kontrolovanou přípravu materiálů či nanomateriálů, takže vím, že je to složitý proces a většina metod se nakonec ukáže jako neekologické, energeticky náročné a s řadou vedlejších produktů. Naopak metody podobné EBEAM nám umožní využít elektronové paprsky pro velmi precizní přípravu s vysokou přesností. Je to dosud nevídaná technologie, která může otevřít široké možnosti pro aplikace v energetice, elektrotechnice, polovodičovém průmyslu i jinde.
Takže největším lákadlem pro vás byla možnost pracovat na něčem zcela novém?
To je pro mě jako pro mladého člověka velmi lákavé. Šance, že můžeme skutečně udělat průlom v nějakém odvětví nebo metodách přípravy, je podle mě poměrně velká. Současně jsem ale velmi rád, že mohu pracovat v mezinárodním týmu pod vedením vědce světového formátu. Je až neuvěřitelné, co jsem se díky tomu jen za první týdny spolupráce naučil. Dalším velkým benefitem je možnost pracovat se špičkovými mikroskopy, které budeme moci sami modifikovat. To je ojedinělá příležitost, kterou vám hned tak někde nenabídnou. To vše je velmi atraktivní.
Co je vaším úkolem v projektu?
Mým úkolem bude rozvíjet technologie a zaměřit se na vývoj materiálů, které v nich můžeme využít. V počátku se zřejmě budeme zaměřovat zejména na výrobu grafenu a dopovaného grafenu, neboť je to velmi žádaný materiál s řadou unikátních vlastností pro řadu aplikací.
Pracoval jste někdy na něčem podobném, nebo to pro vás je zcela nové? Jakou erudici jste musel prokázat?
Dalo by se říct, že jsem něco podobného dělal, jen odděleně. Používal jsme poměrně intenzivně elektronový mikroskop pro analýzy v Tevě ještě na střední škole, nebo pro analýzu nejrůznějších materiálů během vysokoškolského studia. Grafen jsem se snažil připravovat metodou chemické depozice par. Toto byly pravděpodobně kompetence, které hrály roli pro mé přijetí do projektu.